Nabídka:

MAPA OBCE ŽATČANY

FIRMY V NAŠÍ OBCI

Cena a kvalita vody

STATISTIKA:

  

Vzpomínky Václava Klanici na osvobození Žatčan a Třebomyslic 23. 4. 1945

Václav Klanica * 1929

V neděli velikonoční začala s vyšší intenzitou projíždět přes vesnici německá vojska. Trén zastavil někdy na oddech, ale většina pokračovala, projížděla. V pondělí bylo již plno zvířeného prachu na silnici. Moji pozornost upoutali v pěkných postrojích vzácní koně, většinou bělouši s výžehy na těle -  Motěšice, Topolčianky, Šamorín, Bábolná. Všude byly hřebčíny a nebylo pochyb o stěhování do vnitrozemí, stále se zmenšujícího. Ještě jsme v týdnu stačili zasázet brambory a s pracemi na polích byl na měsíc klid. V úterý 9. 4. za poledne přeletělo velice nízko výzvědné letadlo nad našimi střechami. Domnívám se, že zjistili ubytované Němce (u nás jich bylo tak dvacet a 6 párů koní), v neděli 15. 4. po poledni o 1/2 2. hod. zahučela letadla a zápalné bomby začaly padat. To jsme si plně uvědomili, že fronta je tady. Vesnice plná dýmu, hořely stodoly, v Buchtově stodole uhořeli koně, u nás v humně jen 10 m od stodoly stoh slámy, hořely  stodoly Eliášova a Hegerova, kde vybuchovala munice. Z obytných stavení to bylo p. Václava Lauterbacha. Trén okamžitě odjel a s ním besarabští Němci Hauser z č. 6, Siebert z č. 19, Stach z č. 18, Rusl z č. 32 a berater Neumann z č. 23. Elektřina vypověděla. Budovali jsme také kryt  v Krátkém dílu, kde jsme jednu noc, my mládežníci, nocovali. V úterý ráno se ozývala dělostřelecká kanonáda od Těšan, kde se objevili Rusové, ale byli vytlačeni. Fronta se vrátila k Šitbořicím a my jsme utekli domů. 

Nepřišli jsme ovšem do bezstarostného domova. Otec se někam vytratil, matka o něm nevěděla, dlouho nepřicházel a to vyvolalo napětí. Přišli totiž 2 partyzáni a organizovali národní výbor po osvobození. Sháněli předválečné komunisty. U nás byl komunistou František Holeček -  byl organizován v Újezdě, protože KSČ v Žatčanech nebyla. Předsedou MNV se stal p. Antonín Rychlík, jednatelem P. Václav Kosina, místopředsedou Josef Rujbr, který po asi dvou měsících úřadování Rychlíka převzal úřad předsedy. Další členové: Holeček, Řehoř, Oujezdský, Růžička, Josef Zachrdla, František Zezula, Jan Zezula, Rafael Eliáš.

Otec přišel odpoledne, my už byli u Kalvodů ve sklepě, na noc jsme však přišli domů. K večeru se vracela z bojiště německá průzkumná  jednotka na bicyklech. Měli volno, rozešli se po barácích. Zasedli v kuchyni a mluvili o frontě. V Šinkvickém dvoře byli na průzkumu, už dál nešli, řekli, že jsou Rusové už tam. Dorozumívali jsme se ,,slovansky“. Byli totiž mezi nimi 2 studenti. Jeden uměl 3 řeči, druhý 5. Dvacetiletý chlapec, matka z Wien Neustadtu, otec Rumun (komunista - jeho legitimaci měl u sebe) Pavel Brosteanu nechtěl bojovat, ustřelil si prst, ale to bylo jen na 3 týdny. Chtěl přežít frontu,  ale jak?  Převlékl se do civilu, kolo uklidil Rafael Eliáš domů a on byl téměř celý týden u nás, než přišla fronta. Zdržoval se většinou na dvoře, ve chlévě kolem dobytka a když byla akce ,,na zákopy” uměl se  ,,zašít”. Když ho překvapili, pokorně se zařadil, pomáhal nakládat, nemluvil  a jak to šlo, skončil. Ve sklepě vyhloubil zákopy pod grunty  a tam pohodlně frontu přežil. Přivítal Rusy mezi prvními. Přišel pro nás ke Kalvodům do sklepa, už jsme do sklepa nešli, i když střepiny létaly a v noci hořely stodoly Konečného a Fialova. Poučoval nás: ,,Neříkejte slovo Rusi, ať neví že mluvíte o nich, řekněte to nějak jinak. Na letiště či pohřbívání padlých koní nechodil, jen jednou nás vybrali hnát krávy do Sokolnic. Já jsem se dostal do hořícího cukrovaru, on však byl již dávno pryč, uměl se ztratit.

Vojska první linie přešla a byla na řadě GPV. Také u nás byl politický důstojník. Ukázal na legitimaci Pavlova otce - řekl, že byl zákopník. A v armádě ? Nět. Brzy byl povolán (společně s p. Františkem Langrem do Sokolnic, který byl nařčen z kolaborace). Tam, jak se zdálo, vyšetřování dopadlo úspěšně.  Uměl německy, anglicky, francouzsky, rusky a jugoslávsky. Ještě toho dne se vrátil a druhý den již jel do služeb v Jugoslávii. Byla občanská válka v Řecku a jistě byl všestranně použitelný. Odtud 3x napsal a víc se neozval. Říkal, že až bude mít hvězdy na ramenou, že přijede . A  jak dopadl - kdož ví. Při rizikovém povolání někde ve špionáži či gulagu na Sibiři?